"Krajský úřad bude muset nyní znovu rozhodnout o studentově maturitní zkoušce z češtiny v souladu s právním názprem soudu," zdůraznila Sedláčková. Mluvčí krajského úřadu Petr Holeček agentuře Mediafax řekl, že verdikt krajského soudu nelze nijak komentovat, protože jeho úřad zatím rozsudek neobdržel.

V případě zmíněné studentky dospěl soud k závěru, že rozhodnutí krajského úřadu o žádosti o přezkoumání hodnocení nereaguje na jednotlivé argumenty studentky a že z něj nevyplývají důvody hodnocení konkrétně, jednoznačně a dostatečně srozumitelně. "Není tak patrno, proč a z jakých konkrétních důvodů student v příslušné části maturitní zkoušky obstál či nikoli," konstatoval soudce. Správní orgán učinil jediné – vyžádal si kontrolní – oponentní – hodnocení od CERMATU. Podle Rause na tom ovšem svůj závěr výlučně postavit nemohl, "nehledě k tomu, že ani z tohoto obecného a povšechného hodnocení podle názoru soudu nic konkrétního ve vztahu k nedostatkům písemné slohové práce nevyplynulo".

Krajský úřad Jihomoravského kraje se bude muset argumentací studentky proti výsledkům hodnocení obsažené v její žádosti řádně zabývat, v rámci řízení si případně opatří dostatečně odborný a konkrétní podklad svého rozhodnutí a ve věci znovu rozhodne a své rozhodnutí řádně a úplně odůvodní. Jedině tak dostojí své povinnosti, kterou mu školský zákon ukládá.

Podle senátu Krajského soudu v Brně, který věc rozhodoval, je třeba v rámci přezkumu výsledků hodnocení maturitních zkoušek odlišovat přezkum samotného oznámkování u zkoušky, v daném případě přezkum správného hodnocení písemné slohové práce, od přezkumu rozhodnutí správního orgánu, který má podle školského zákona na řádný průběh a výsledky maturitních zkoušek dohlížet, a sice tím, že řádně rozhoduje o žádostech o přezkoumání výsledku hodnocení.

"Soud tu není od toho, aby určoval, jaké hodnocení, jakou známku měl student za svoji slohovou práci obdržet, soud nebude posuzovat pravopis, písařské chyby, stylistiku, kompozici, dodržení příslušného slohového útvaru v rámci maturitní slohové práce, stejně jako by neposuzoval hodnocení žáka učitelem při jakékoli jiné zkoušce," zdůraznil soudce David Raus.

Součástí ochrany poskytované správním soudnictvím nemůže být podle něj přezkum vědomostí, znalostí a schopností studenta při vykonávání maturitní zkoušky ani přezkum tomu odpovídajícího hodnocení ze strany hodnotitele, to je zda vědomosti, znalosti a schopnosti byly ohodnoceny správně. "Správní soud tu není od toho, aby polemizoval s učitelem v jeho hodnocení a aby mu sděloval, jak on sám by studentův výkon u zkoušky hodnotil," zdůraznil soudce.

Přezkoumávání průběhu maturit a výsledků hodnocení ale nemůže být jen formalitou. "Soud tu tedy musí být od toho, aby přezkoumával, zda orgán státní správy o této žádosti rozhodoval korektním procesním postupem, na základě zjištění všech podstatných skutečností, zda se jednotlivými výtkami uplatněnými studentem skutečně jasně, věcně, srozumitelně a konkrétně zabýval a zda svůj závěr řádně a přezkoumatelně odůvodnil," řekl Raus.

Soud je tu tedy podle Rause především od toho, aby přezkoumal, zda správní orgán skutečně řádně prověřoval původní hodnocení, a to na základě "spolehlivého podkladu, zda dospěl k jasně a srozumitelně odůvodněnému závěru ohledně hodnocení zkoušky, a zda tento závěr je ve vztahu ke zjištěným skutečnostem přiléhavý".

V případě druhé žaloby proti výsledku písemné části zkoušky z anglického jazyka soud ještě nerozhodl, věc je totiž procesně složitější a soud musí učinit více úkonů. "Jakmile bude spis kompletní, soud ve věci rozhodne, rozhodnutí lze očekávat v horizontu týdnů," doplnila Sedláčková.